Autor: Alexander Sikora-Sickl
Jaký je ekonomický dopad epidemií a pandemií? Naši analytici vycházeli z vědeckých článků a prací z nedávné minulosti (v letech 2003 až 2019), aby vytvořily odhad vlivu pandemie na globální ekonomickou výkonnost.
Jednotlivé studie zkoumají a porovnávají účinky epidemií (významný regionální nárůst nových případů v regionu) a pandemií (šíření infekčních nemocí mezi zeměmi a kontinenty) pomocí:
- Historických případových studií
- Makroekonomických modelů a simulace šoků v ekonomice
- Simulací (např. pojistně matematické modely), které simulují průběh nemocí a jejich účinky.
Většina výzkumů používá k ověření dat v příslušných modelových výpočtech historické případové studie.
Zatímco makroekonomické modely se primárně zaměřují na vyhodnocení účinků rychle se šířících infekčních chorob, pojistně matematická věda spojuje očekávané účinky pandemie s výpočtem pravděpodobnosti. Tímto způsobem se také snaží předpovědět pravděpodobnost výskytu pandemie a její socioekonomické náklady.
Co lze od studií očekávat?
Jak vyplývá z jednotlivých studií, příslušné modely předpokládají v globálním měřítku relativně malý ekonomický dopad.
Nejčastějším předpokladem je, že globální ekonomická spotřeba (měřená HDP) se sníží o 0,6 % nebo 500 miliard USD. Zároveň se očekává oživení globálního hospodářství ve tvaru "V" a to v průběhu 3 až 12 měsíců.
Z regionálního hlediska však lze očekávat významné změny, zejména pokud jde o účinky na hospodářský rozvoj zemí vyspělého světa a rozvojových zemí. Nejhorší scénář výzkumů, který reprezentovala epidemie Eboly v Sierra Leone předpokládá pokles hrubého domácího produktu o 16 %. Důvodem je špatná lékařská péče ve srovnání s vyspělými zeměmi, obecně horší zdravotní situace obyvatelstva, jakož i vysoká hustota obyvatelstva, spojená se špatnou hygienou (klíčový je přístup k čisté pitné vodě).
Podle modelového výpočtu z roku 2013 Světová banka předpokládá, že pravděpodobnost výskytu globální pandemie je velmi nízká při 1 % až 3 %, ale při vysoké nakažlivosti (podobné španělské chřipce) mohou být náklady na globální ekonomiku ve výši až 3 000 miliard USD.
Přepočty Světové banky
Vzhledem k tomuto rozsahu Světová banka varuje, že mezinárodní společenství nevykonávalo dostatečná preventivní opatření. Světová banka odhaduje, že roční investice do preventivních opatření ve výši 3,7 mld. USD (zejména v rozvojových zemích) by snížily náklady na infekční choroby o 37 mld. USD.
Ekonomické náklady jsou obecně nejvyšší ve všech odvětvích, ve kterých dochází ke kontaktu se zákazníky a ve kterých není možné regulovat spotřebu.
Toto ovlivňuje mnoho oblastí sektoru služeb, zejména cestovní ruch a turismus. Nadprůměrně postiženy jsou i společnosti s obecně globalizovanými dodavatelskými řetězci, které jsou narušeny opatřeními k boji proti pandemii.
Náklady na epidemii / pandemii
Na lokální úrovni jsou neúměrně více zasaženy ty ekonomiky, které jsou závislé na lidské pracovní síle.
Náklady na epidemii nebo pandemii jsou tedy v rozvojových zemích výraznější než v rozvinutých zemích, jejichž ekonomiky mají vyšší stupeň automatizace a digitalizace.
Stupeň ekonomické integrace mezi regiony je také důležitým faktorem ovlivňujícím šíření infekční choroby a výši nákladů. Virová onemocnění se šíří mnohem rychleji v otevřených ekonomikách jako je například Evropa. Než jako například na Středním východě, kde jsou jednotlivé země od sebe více izolované.
Lidské chování je také důležitým prvkem, který ovlivňuje celkové náklady pandemie. Strach z infekce může zkomplikovat opatření a mít okamžité negativní ekonomické účinky.
Sociologie karantény
Začíná to sociologií karantény, ze které se lidé snaží uprchnout, aby se předešlo možnému nakažení, čímž právě virus ještě více rozšíří. Z publikací se však dozvídáme, že mnoho lidí prakticky uprchlo do vlastní karantény, aby předešlo infekci. Taková karanténa nastává, když nenavštěvujete místa, kde existuje zvýšené riziko infekce (společenské události, restaurace, kina, cestování atd.), což má negativní vliv na spotřebu.
Jak ukázaly dřívější pandemie, mnozí lidé v postižených oblastech se vyhýbají práci, aby snížili riziko nakažení. Studie prokázaly, že takové ochranné opatření, které si sami nařídili, mohou představovat přibližně 60 % následných nákladů na pandemii.
Pro srovnání, jen asi 28 % z celkových nákladů vyplývá z pracovní neschopnosti zaměstnanců.
Doprava a globalizace: obecné podmínky se nepříznivě změnily
Nejzřetelnějším je výrazný nárůst dopravy na celém světě za poslední desetiletí. To se týká přepravy zboží, jakož i lidí. K tomu se přidává i globalizace dodavatelských řetězců, které se v nedávné minulosti také staly výrazně důležitějšími.
To vše zvýšilo zranitelnost globální ekonomiky. Koneckonců, ekonomické prostředí lze hodnotit jako náročnější, než tomu bylo u některých pandemiích z minulosti.
Současný hospodářský růst se po několika letech silného růstu nachází ve fázi zpomalování. Zároveň se za posledních 10 let výrazně zvýšil podíl Číny a jihovýchodní Asie na světovém hospodářském růstu.
Pandemie může mít dnes zásadní vliv na globální ekonomiku
Pandemie, zejména taková, která začala v Číně, by proto mohla mít na globální hospodářství v tomto prostředí větší vliv než předchozí epidemie.
Kromě toho mají centrální banky v momentálním prostředí s nízkými úrokovými sazbami malý prostor pro efektivní působení proti možným negativním účinkům.
Studie z roku 2006 například doporučuje Evropské centrální bance jako první protiopatření snížit klíčové úrokové sazby o 100 bazických bodů. Takový krok by dnes nebyl přípustný.
Dalším důležitým bodem jsou sociální média, která se v našich společnostech etablovaly za posledních 10 let. Tyto média se mohou stát zesilovači paniky, což také zvyšuje náklady na pandemii. Jedna nedávná studie poukazuje na tento možný účinek, zatím však nebyla zahrnuta do modelových výpočtů.
Jedna nedávná studie poukazuje na tento možný účinek, zatím však nebyla zahrnuta do modelových výpočtů.
Počáteční zjištění týkající se viru Korona nenaznačují vážný směr
Vzhledem k počáteční fázi stále neexistují žádné přesvědčivé informace o budoucím vývoji epidemie koronavirusu, ale předchozí trendy umožňují vyvodit první závěry.
Vypadá to tak, že rychlost přenosu viru Korona odpovídá prochladnutí nebo agresivní formě chřipky. V tomto případě infikovaná osoba může přenést virus na dvě až tři osoby.
Zdá se, že úmrtnost při nákaze COVID-19 je o něco vyšší než úmrtnost viru běžné chřipky, ale výrazně nižší než úmrtnost viru SARS.
Dále se dosud prokázalo, že věkové skupiny nad 70 let a 80 let jsou nepřiměřeně postiženy závažným průběhem nemoci, zatímco pracující populace (zejména věková skupina od 20 do 60 let) má obvykle mírný průběh.
Průběh počtu nových případů v Číně také vede k závěru, že trvání pandemie pravděpodobně spadá do rozsahu toho, co bylo pozorováno i při jiných pandemiích (španělská chřipka, prasečí chřipka, běžná chřipka atd.). V těchto případech pandemie vyvrcholila asi za tři měsíce.
Na základě současných poznatků a analýzy různých studií na toto téma se dá předpokládat, že celosvětové šíření koronavirusu má vliv na globální ekonomiku, ale tento účinek by neměl být příliš vážný a měl by se stabilizovat přibližně do 12 měsíců.
Zdroje informací:
Win-Win? Assessing the global impact of the Chinese
economy; Risto Herrala and Fabrice Orlandi BOFIT Discussion Papers; #4/2020
The Economics of Pandemics and Quarantines; American Institute for Economic Research; Vincent Geloso; January, 2020
Epidemics and Economics; Author(s): International Monetary Fund. Communications Department; June 2018Impact of a Hypothetical Infectious Disease Outbreak on US Exports and Export-Based Jobs; Bambery Z, Cassell CH, Bunnell RE, Roy K, Ahmed Z, Payne RL, Meltzer MI; 2018
Ahmed, Shaghil, Ricardo Correa, Daniel A. Dias, Nils Gornemann, Jasper Hoek, Anil Jain, Edith Liu, and Anna Wong (2019). Global Spillovers of a China Hard Landing. International Finance Discussion Papers 1260. https://doi.org/10.17016/IFDP.2019.1260
Future Global Shocks: Pandemics by H Rubin OECD; 2011; – www.oecd.org › gov › risk
Global Macroeconomic Consequences of Pandemic Influenza; Alexandra A. Sidorenko and Warwick J. McKibbinWednesday, February, 2006
Globalization and Disease: The Case of SARS; Jong-Wha Lee and Warwick J. McKibbin, May, 2003
A Potential Influenza Pandemic: Possible Macroeconomic Effects and Policy Issues December 8, 2005; Congressional Budget Office; revised July 27, 2006