Co to jsou "Helicopter money"?

Peníze z nebe neprší, zatím…..

Obrovské důsledky pandemie koronavirů ohrožují hospodářský růst a finanční situaci podniků a domácností na celém světě. Aby se tyto účinky zmírnily, vlády ohlásily balíčky ekonomických pobídek a centrální banky v posledních týdnech opět výrazně uvolnily svou měnovou politiku. Přestože jsou využívána i tradiční měnově politická opatření, jako jsou snižování úrokových sazeb a nákupy dluhopisů na sekundárním trhu centrálními bankami, důraz se v poslední době přesunul na koncept, který byl vždy předmětem debaty: „vrtulníkové“ peníze (helicopter money).

Co jsou „vrtulníkové“ peníze?

Ekonomická teorie monetarismu předpokládá, že existuje souvislost mezi množstvím peněz dostupných v ekonomické oblasti a hospodářským růstem této oblasti. Podle tohoto modelu má centrální banka zvýšit nabídku peněz, když je ekonomika v útlumu a ekonomika nereaguje na změny úrokových sazeb. Pro ilustraci tohoto principu použil v roce 1969 ekonom a nositel Nobelovy ceny Milton Friedman obrázek vrtulníku, z kterého padají peníze, aby stimulovaly spotřebu, což by mělo vést k nové rovnováze v ekonomickém systému.

Nejbližší srovnání reálného světa s tímto obrazem by byla varianta, v níž například Evropská centrální banka (ECB) přímo převádí měsíční částku na účet každého občana, dokud inflace nedosáhne 2% cíle stanoveného bankou. Na rozdíl od tradičního kvantitativního uvolňování (QE), ve kterém je peněžní zásoba řízena nákupem a prodejem aktiv, „vrtulníkové“ peníze jsou nově vytvořené peníze, které již nelze z oběhu jednoduše stáhnout.

Stejný účinek by mělo snížení daní financované postupným nákupem vládního dluhu centrální bankou. Nicméně, tato verze peněz z vrtulníku však odhaluje ústřední bod kritiky, kterému opatření čelí.

Proč to zní dobře?

Úrokové sazby v eurozóně již nedávno dosáhly rekordně nízkých hodnot a na rozdíl od Federálního rezervního systému USA měla ECB při snižování úrokových sazeb jen malou rezervu. Ultra uvolněná měnová politika eurozóny v posledních letech neprokázala požadovaný účinek: navzdory příznivým podmínkám pro půjčky byly investice omezené a inflace byla stále příliš nízká, aby mohla ekonomice poskytnout dostatečnou dynamiku. Na druhé straně spotřeba je nadále hlavní podporou slabého hospodářského růstu. Výchozí hodnota je tedy stejná jako scénář popsaný Miltonem Friedmanem, ve kterém by mohly pomoci peníze padající z nebe.

Jaké jsou nevýhody?

Mnoho otázek však zatím zůstává nezodpovězeno. Za prvé, jedná se o právní problém.    V zájmu zajištění nezávislosti centrální banky je zakázáno přímé financování státního dluhu ve velkém měřítku - jako by to „vrtulníkové“ peníze plnily například prostřednictvím snížení daní. Navíc sotva existují zkušenosti s nevratným rozdáváním peněz v tomto měřítku. A konečně, ekonomové tvrdí, že za současné situace by „vrtulníkové“ peníze spustily hyperinflaci a ignorovaly základní problém účinků koronovirové krize, čímž by se poptávka stala primárním stimulem. Blížící se ekonomický propad však byl způsoben šokem v zásobování, protože fungování obchodních řetězců bylo narušeno a spotřebitelé omezili utrácení peněz díky opatřením proti šíření pandemie, spíše než kvůli nedostatku peněz. Zastánci „vrtulníkových“ peněz dali naději v rámci rozsáhlého hodnocení politiky ECB nařízené novou prezidentkou Christine Lagarde. V polovině března však Christine Lagarde oznámila, že revize a jakékoli výsledné změny budou kvůli koronovirové krizi odloženy o nejméně šest měsíců.

Naše komentáře, analýzy ke koronaviru najdete zde:  https://blog.en.erste-am.com/dossier/coronavirus/

Prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucího vývoje.