Důsledky války na Ukrajině

Autor: Gerhard Winzer | Hlavní ekonom Erste Asset Management  

Cílem tohoto blogu je poukázat na možné důsledky války na Ukrajině a také dopad na investice. Válka na Ukrajině posiluje již existující trendy v investování. Scénář globálního oživení stále platí, ale rizika recese (zpomalení ekonomiky) v Evropě se zvýšila.

Geopolitická situace

Invaze na Ukrajině a reakce trhu ukazuje, že na rozdíl od minulosti se geopolitické události staly hlavním faktorem ovlivňujícím trhy (viz našich 10 investičních témat pro letošní rok - anglicky). Pokus a rozložení mocenských poměrů vojenskou cestou ve velké evropské zemi je dalším náznakem nastolení multipolárního světa. Nejde jen o existenci více mocenských center, ale také o to, že jejich systémy jsou odlišné.

Západní systém založený na právním státě a demokracii již není dominantním. Vojenské konflikty zde byly vždy, ale takové, které by měly trvalý globální význam, jsme již dlouhou dobu nezaznamenali. Vztah mezi Ruskem a Západem byl vždy problematický, ale nyní se dokonce začíná mluvit o nové studené válce.

Pozornost geopolitických stratégů se však již déle zaměřuje na konflikt mezi Čínou, Tchaj-wanem a USA. Výsledkem toho bude i zohlednění geopolitické rizikové přirážky při investičních rozhodnutích.

Deglobalizace, zelené energie, ESG a investování

Pozorujeme také postupný vývoj směrem k deglobalizaci. Konflikt mezi USA a Čínou mimo jiné vedl k navýšení investic do high-tech sektoru (čipy) v zemích z různých regionů. Týká se to USA, EU i Číny. Pandemie poukázala na to, že globální dodavatelské řetězce jsou křehké a v případě krize nelze zaručit bezpečnost dodávek kritického zboží.

Ukrajinská krize posiluje potřebu ekonomického odtržení Západu od Ruska a zdůrazňuje otázku energetické bezpečnosti. Motivace rozvíjet alternativní zdroje energie se pravděpodobně zvyšuje. Týká se to alternativních zásobovacích tras i výroby zelené energie. Jako by klimatická změna nebyla dostatečným důvodem pro velké investice do dodávek zelené energie, nyní se přidává i otázka bezpečnosti dodávek. Kromě toho německý kancléř O. Scholz poukázal na to, že výdaje na obranu se v Německu budou výrazně zvyšovat.

Pro Německo to znamená obrat o 180 stupňů. Všechny čtyři témata – high-tech, dodavatelské řetězce, energetika, obrana – mají společné to, že poměry soukromých a vládních investic budou pravděpodobně růst. To naznačuje vyšší ekonomický růst v příštích letech a vyšší deficity státního rozpočtu v porovnání s aktuálním scénářem.

V neposlední řadě válka na Ukrajině zdůrazňuje, že ESG kritéria nejsou jen o boji proti klimatickým změnám. Stejně důležité jsou sociální otázky a otázky řízení společností.

Extrémní riziko

Hodně věcí se během války na Ukrajině neustále mění. Co chce prezident Putin? Zdá se, že hlavním cílem je odstranit Ukrajinu ze sféry vlivu Západu (vyhlídky na vstup do EU a NATO). V takovém případě by byla hlavním cílem místní vláda kontrolována Ruskem. Otázka, zda chce Putin víc, například kontrolu nad ostatními východoevropskými státy, zůstává otevřená. Větší eskalace než konflikt na Ukrajině představuje extrémní riziko. Reálnější riziko spočívá v neúmyslné eskalaci, která by byla chybou.

Sankce

Západ už zareagoval sankčními balíčky. EU například do nich zahrnula finance, energetiku (náhradní díly na výrobu), dopravu, kontroly vývozu a vízovou politiku. Ve společném prohlášení USA, Velké Británie, Kanady, Francie, Německa, Itálie a Evropské komise uvedly, že zabrání ruské centrální bance použít její mezinárodní rezervy k oslabení sankcí.

Znamená to, že ruská centrální banka nemůže prodávat rezervy v cizí měně na nákup rublů a příjem z prodeje komodit v eurech a amerických dolarech nelze zaměnit za rubly. Lídři dále uvedli, že ze systému Swift vyloučí některé ruské banky, které již postihly sankce, čímž by je odpojily od mezinárodního finančního systému a ovlivnilo by jejich schopnost podnikat.

Ruská centrální banka reagovala nouzovými opatřeními: zvýšila klíčové úrokové sazby na 20 % a zavedla kontroly kapitálových toků. Omezení vývozu komodit se zatím neplatí. To znamená, že Rusko pokračuje ve vývozu surovin a energie a bude moci platit prostřednictvím mezibankovního finančního telekomunikačního systému SWIFT.

Důsledky

Sankce budou mít nepochybně negativní vliv na ruskou ekonomiku a určité škody způsobí i na západě. Avšak větší negativní následky by mohly vyvolat následující události, kterými se sankce nezabývají. Předchozí krize ukazují, že nepřímé efekty jsou často větší než přímé:

1. Averze vůči riziku může neustále stoupat. To ovlivní spotřebitele, společnosti, jakož i velké hráče na trhu.

2. Pokud bude Rusko úspěšné ve své strategii, ostatní autoritářské státy mohou více inklinovat k prosazování vlastních cílů bez ohledu na dohody.

3. Pokud by byla na Rusko uvalena omezení exportu v energetickém sektoru, nebo, pokud by Rusko na sankce reagovalo protisankcemi (omezení dodávek energie), cenový šok v komoditním sektoru by zvýšil riziko stagflace.

4. Možný výprodej ruských aktiv, platební neschopnost způsobená vyloučením ze systému SWIFT a propojení ve finančním sektoru by mohly v rizikovém scénáři zesílit tlumící efekt na ekonomiku.

Scénář globální obnovy je narušen, ale stále platí

Dopad krize na ekonomiku lze poměrně snadno odhadnout; nejistota je, v jakém rozsahu se projeví následující skutečnosti:

1. Výše inflace bude vyšší, než se očekávalo. Ceny komodit (energie, kovy, potraviny) totiž v posledních dnech nadále rostou. Období vysoké inflace bude trvat déle, nadále však stále přetrvává očekávání, že inflace bude ve střednědobém horizontu (v příštím roce) klesat.

2. Výsledná ztráta kupní síly znamená nižší ekonomický růst. Pokračování oživení ekonomiky na globální úrovni však nadále přetrvává, pokud nedojde k výraznému poklesu v cenách komodit. Soukromá spotřeba v sektoru služeb a pracovní doba zaměstnanců jsou stále výrazně pod úrovní před pandemií. V Evropě se však rizika recese zvýšila.

3. Centrálním bankám aktuální situace zkomplikovala možnosti ukončení ultra expanzivní měnové politiky. Centrální banky se potýkají s protichůdnými cíli boje s inflací a stabilitou v oblasti ekonomiky, financí a státního dluhu. V důsledku překvapivě vysoké míry inflace může dojít ke zvýšení nákladů pro spotřebitele, jakož i ke zvýšení inflačních očekávání. Centrální banky zatím reagovaly signály na dřívější a rychlejší zvyšování klíčových sazeb. Ukrajinská krize tento kompromis ještě zintenzívnila. Zvýšení klíčových sazeb je stále pravděpodobné, ale riziko zvýšení na restriktivní úroveň úrokových sazeb kvůli ochlazení ekonomiky se snížilo.

Shrnutí

1. pokud se podaří vyhnout se recesi bez výrazného poklesu cen komodit, výhled pro riziková aktiva zůstává obecně pozitivní

2. stávající trendy se posílí

Témata jako geopolitika, deglobalizace a riziko stagflace vyvíjejí tlak na ocenění aktiv (poměr ceny a výnosů – P/E), protože rizikové prémie vzrostly a dále rostou. Zároveň mají témata zelených energií a vyšších sazeb příznivý vliv na dlouhodobé výhledy ekonomického růstu.

Upozornění:

Prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti.