Komentář k trhům – co přinese nový rok?
Než se zaměříme na nadcházející rok, stojí za to podívat se do zpětného zrcátka a krátce zhodnotit i rok 2022. V zásadě by se dalo říci, že společnost i ekonomika byly v posledních letech podrobeny krizové zkoušce. Počet otřesů v loňském roce však nemá obdoby. Očekávání pozitivního roku na kapitálovém trhu byla náhle zmařena 24. února ruským útokem na Ukrajinu. Kromě humanitární tragédie působila válka také jako akcelerátor již doutnajících problémových míst a analogicky k řetězové reakci tento šok vyvolal nebo zesílil řadu dalších.
Rok plný krizí
Zde je třeba zmínit například napjaté dodavatelské řetězce – klíčové ukrajinské kabelové svazky – nebo obecný nedostatek surovin. Již před válkou poptávka převyšovala nabídku. Konfrontace a sankce vyvolaly energetickou krizi, která bude ještě dlouho ovlivňovat zejména Evropu. Vysoké ceny surovin zase podnítily inflaci po celém světě, která již byla rozdmýchána a například v Evropě nedávno dosáhla 11,5 %, což je nejvyšší úroveň od druhé světové války. Vzhledem k tomuto vývoji musely i velké centrální banky přiznat, že inflační dynamiku příliš dlouho podceňovaly a že inflace je všechno, jen ne "dočasná". Především americký Federální rezervní systém provedl radikální obrat v měnové politice. Jerome Powell 16. března poprvé zvýšil hlavní úrokovou sazbu v USA a šesti agresivnějšími kroky tak zaznamenal nejrychlejší zpřísnění za poslední desetiletí. S výjimkou Bank of Japan postupovaly všechny hlavní centrální banky velmi restriktivně a akceptovaly negativní ekonomické dopady, resp. do jisté míry systémová rizika – což ukázal zářijový téměř kolaps britského penzijního systému.
Rozměr opatření je nejvíce patrný na vývoji kapitálových trhů. Jak ukazuje následující graf, téměř všechny hlavní třídy aktiv končí rok 2022 s dvoucifernými cenovými ztrátami. Pro globální akcie to znamená nejhorší rok od velké finanční krize v roce 2008 a v případě desetiletých amerických státních dluhopisů (podle studie Deutsche Bank) dokonce nejvyšší roční ztrátu za posledních 233 let.
Roční výkonnost vybraných tříd aktiv,
Zdroj: Refinitiv Datastream k 27. 12. 2022
Odolnost nebo recese?
V loňském roce se finanční trhy soustředily především na inflaci a na ni závislou měnovou politiku. Podle našeho názoru bude v příštím roce pravděpodobně opět hrát důležitější roli skutečný vývoj ekonomiky. Klíčovou otázkou tedy je, zda světová ekonomika bude i nadále vykazovat obrovskou odolnost, nebo zda se ponoříme do globální recese. Vzhledem k četným problémovým místům, a tedy i četným předstihovým ukazatelům, by druhá možnost v zásadě nebyla překvapivá. Pohled na skutečné údaje o růstu však ukazuje, že současná hospodářská situace je sice obtížná, ale přesto mnohem lepší, než by naznačovala všeobecná nálada. Podle našeho názoru proto existuje oprávněná šance, že se předpokládaná recese v roce 2023 nenaplní nebo bude velmi mírná.
Například tempo růstu hrubého domácího produktu USA za 3. čtvrtletí zveřejněné krátce před Vánocemi bylo překvapením. Na úrovni 3,2 % anualizovaně výrazně překonal očekávání. Navzdory zvýšeným obavám z recese se očekává, že i 4. čtvrtletí v USA bude jednoznačně pozitivní, a to především díky nedávnému zlepšení spotřebitelské nálady. Dokonce i v Evropě, kde se podle mnohých ekonomů v současnosti nacházíme v recesi, se spotřebitelská důvěra v poslední době znatelně zlepšila. Obavy z náročné zimy jsou mezi spotřebiteli a podniky stále přítomny, ale již nejsou zdaleka tak výrazné jako na podzim, kdy novinovým titulkům dominovaly nucené příděly plynu. Jedním z důvodů nedávného mírného zlepšení nálady je jistě zlom v inflační dynamice. V USA jsme již překonali vrchol cenového tlaku, a i v Evropě bude pravděpodobně brzy překonán. Zatím není ani tak otázkou, zda inflace v příštích měsících klesne, ale jak rychle. Četné cyklické cenové faktory, jako jsou náklady na přepravu (viz níže) a ceny komodit, naznačují, že cenový tlak bude v příštím roce výrazně nižší.
Cyklické faktory inflace ukazují na prudce klesající cenové tlaky.
Zdroj: Bloomberg k 27.12.2022
V této souvislosti je však třeba také zmínit, že solidní trh práce jistě hovoří pro určitou setrvalost inflace a inflace se prozatím pravděpodobně udrží nad cílem centrální banky. Obávanou mzdově-cenovou spirálu však identifikovat nelze. V důsledku toho by tlak měnové politiky centrálních bank měl v příštím roce znatelně polevit. I když rétorika většiny centrálních bankéřů je vzhledem k současné úrovni inflace nadále "nucena" zůstat velmi restriktivní, očekáváme, že klíčové úrokové sazby budou v polovině příštího roku jen mírně vyšší, a to na úrovni 5 % v USA a 3 % v Evropě.
Měnověpolitické prostředí tak zůstává mimořádně náročné, ale existuje oprávněná naděje, že v roce 2023 bude alespoň o něco předvídatelnější.
Vývoj světové ekonomiky v příštím roce bude do značné míry záviset také na výkonnosti Číny. Zatímco v loňském roce se motor globálního růstu zadrhl v důsledku politiky nulového kurzu a problémů na domácím realitním trhu, v příštím roce by Lidová republika mohla překvapit růstem. Především nečekaný obrat v politice koruny na začátku prosince a doprovodná opatření k otevření trhu by mohly přispět k opětovnému zrychlení hospodářského růstu. I když nedávno (neoficiálně) uváděných 37 milionů nákaz denně vypadá z krátkodobého hlediska jistě děsivě, podobně jako v Evropě a USA by "znovuotevření" mělo mít jednoznačně pozitivní růstový efekt.
Světová ekonomika by tedy mohla vyváznout lehce, i když všechny prognózy jsou v současné době vzhledem k četným krizím zatíženy velmi vysokou mírou nejistoty.
Závěr
Po roce 2022 by bylo troufalé či naivní tvrdit, že se v roce 2023 vše změní k lepšímu. Koneckonců zažíváme válku uprostřed Evropy, trpíme nejvyšší inflací za poslední desetiletí a za možný pozitivní scénář považujeme mírnou recesi. Na druhou stranu je třeba také poznamenat, že v posledních týdnech došlo k výraznému zlepšení na několika úrovních. Například se zdá, že byl překonán inflační vrchol, blíží se konec cyklu zvyšování úrokových sazeb, energetická krize v Evropě byla prozatím zažehnána nebo v Číně skončila politika nulových úrokových sazeb. Kromě toho se finanční trhy vždy snaží mapovat budoucí vývoj. Zpravidla reagují pozitivně, když reálná ekonomika stále oslabuje. Současné záporné ceny proto odrážejí i určitá negativní očekávání. Bez ohledu na to se příležitosti jistě vytvořily. Ve světle posledního vývoje jsme proto opatrně pozitivní, pokud jde o budoucnost.