Inflace v Evropě pravděpodobně dosáhla svého vrcholu
Nedávný prudký nárůst inflace v Evropě možná překročil svůj vrchol. Statistický úřad Eurostat nedávno oznámil překvapivě výrazné zpomalení inflace za měsíc květen. Podle předběžného odhadu se spotřebitelské ceny minulý měsíc meziročně zvýšily o 6,1 %, zatímco ještě v dubnu inflace dosahovala 7,0 %.
Na úrovni jednotlivých zemí je inflace v rámci eurozóny vysoká zejména v pobaltských zemích, kde dosahuje dvouciferných hodnot. Poměrně nízkou míru inflace lze nalézt v Belgii (+ 2,7 %) a ve Španělsku (+ 2,9 %).
Pokles cen energií tlumí inflaci
Hlavním faktorem poklesu inflace v eurozóně byl pokles cen energií, které se v květnu snížily o 1,7 % - po dubnovém zvýšení o 2,4 %. Předtím prudký nárůst cen dováženého zemního plynu v důsledku války na Ukrajině výrazně zvyšoval inflaci.
Ceny potravin, alkoholu a tabáku naopak nadále rostly, i když méně výrazně než v poslední době: v květnu činil nárůst cen 12,5 % oproti 13,5 % v dubnu. Jádrová míra inflace, která nezahrnuje ceny potravin a energií podléhající fluktuaci, klesla na 5,3 % z květnových 5,6 %.
Mezitím se také snížila očekávání spotřebitelů ohledně inflace: Podle průzkumu ECB spotřebitelé v eurozóně očekávají do tří let míru inflace ve výši 2,5 %.
Inflace v Evropě a klíčové úrokové sazby
Britská inflace se poprvé po několika měsících vrátila k jednociferným hodnotám
Mimo EU a eurozónu se ukazuje podobný obrázek. Inflace ve Spojeném království v dubnu klesla na 8,7 %, což je nejnižší úroveň od března 2022. Předtím byla Velká Británie jedinou západoevropskou zemí, která vykázala dvoucifernou inflaci; na podzim zaznamenala nejvyšší míru inflace za posledních čtyřicet let ve výši 11,1 %. Nyní se inflace poprvé za sedm měsíců vrátila k jednociferným hodnotám.
Zatímco občané Spojeného království nadále trpí vysokými cenami potravin, pozitivní dopad na výši inflace měly výrazně levnější ceny elektřiny a plynu. Ve Švýcarsku, které bylo v první řadě ušetřeno výrazných inflačních skoků, klesla míra inflace z březnových 2,9 % na dubnových 2,6 %.
To by také mohlo snížit tlak na centrální banky, aby vysoké inflaci čelily zvyšováním úrokových sazeb. Dříve ECB bojovala proti růstu cen - poháněnému především vysokými cenami energií a potravin - sérií zvyšování úrokových sazeb. Po několika letech nulových a záporných úrokových sazeb zvýšila centrální banka od července 2022 svou klíčovou úrokovou sazbu bezprecedentním tempem v celkem sedmi úrokových krocích až na současnou úroveň 3,75 %. Bank of England nedávno zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu již po dvanácté v řadě na 4,5 %.
Čísla dávají naději na konec zvyšování úrokových sazeb, ale centrální banky ještě nemají jasno
Klesající míra inflace dává naději na blížící se konec zvyšování úrokových sazeb, ale centrální banky se zatím zdráhají dát jasný signál. Oficiální inflační cíl ve výši 2,0 %, který stanovily ECB a Bank of England, zatím nebyl dosažen. "Velká část cesty je za námi, ale zbývá ještě poslední úsek," varoval viceprezident ECB Luis de Guindos.
Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová také zatím nevidí konec zvyšování sazeb v boji proti inflaci. "Potřebujeme vidět přesvědčivé důkazy, že se inflace udržitelně a včas vrací k našemu dvouprocentnímu cíli. Toho jsme zatím nedosáhli," řekla Schnabelová belgickému deníku De Tijd v rozhovoru z konce května.
Návrat k normálu po letech nízkých úrokových sazeb
I když však centrální banky své úrokové sazby zvýší, někteří finanční experti se domnívají, že reakce finančních trhů by mohla být méně prudká než v minulosti. Akciové trhy mohou zvýšení sazeb dokonce vnímat jako projev důvěry centrálních bank v odolnost ekonomiky a návrat k normálu.
Někteří ekonomové považují posledních 15 let extrémně nízké inflace a úrokových sazeb za anomálii. I když míra inflace klesne a cesty zvyšování úrokových sazeb skončí, nemusíme se dočkat návratu na úroveň této výjimečné fáze. Pro mnohé odborníky je to podpořeno bojem proti změně klimatu a dekarbonizací.
"Ekologická transformace národních ekonomik vyžaduje velké investice, které ve střednědobém horizontu zvednou náklady, a tím i inflaci," řekl v nedávném rozhovoru pro německý Handelsblatt ekonom Markus Brunnermeier, který vyučuje na Princetonu. Také ředitelka ECB Isabel Schnabelová před několika měsíci varovala, že investice do politiky šetrné ke klimatu mohou mít dlouhodobý dopad na cenovou hladinu.
Tento článek nepředstavuje investiční doporučení ani investiční poradenství podle příslušných právních předpisů.
Všechny uvedené informace jsou pouze informativní a nezávazné.
Hodnota investičních nástrojů může stoupat i klesat, jejich minulá výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Stanovené investiční cíle nejsou zaručeny s ohledem na nepředvídatelné výkyvy na finančních trzích.