Podmíněná pauza ve zvyšování úrokových sazeb
Evropská centrální banka minulý čtvrtek pravděpodobně naposledy v tomto úrokovém cyklu zvýšila základní úrokové sazby. Cena ropy však představuje riziko, že ECB si dala pouze pauzu.
ECB zvyšuje klíčové úrokové sazby
Evropská centrální banka ve čtvrtek 14. září 2023 zvýšila klíčové úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Úroková sazba pro vkladovou facilitu nyní činí 4 % a úroková sazba pro hlavní refinanční facilitu 4,5 %. Účastníci trhu byli rozděleni v názoru na to, zda ke zvýšení klíčových úrokových sazeb dojde v září. Před zasedáním centrální banky tržní ceny odrážely zvýšení sazeb s pravděpodobností kolem 65 %. Jako důvod pro zvýšení úrokových sazeb se uvádělo, že inflace sice klesá, ale zůstane příliš dlouho na vysoké úrovni.
Klesající inflace
Prostor pro zvyšování klíčových sazeb se v eurozóně výrazně zmenšil. Hrubý domácí produkt roste velmi nízkým tempem a inflace klesá, i když pomaleji, než se doufalo. Odhad růstu centrální banky nyní činí 0,7 % pro rok 2023 a 1,0 % pro rok 2024 a 1,5 % pro rok 2025. Pokud jde o inflaci, ta by měla podle odhadů klesnout z 5,6 % pro rok 2023 na 3,2 % pro rok 2024 a 2,1 % pro rok 2025. Při vyloučení cenových složek potravin a energií – což je tradiční jádrová míra inflace – se očekává pokles inflace na 2,9 % pro rok 2024 a 2,2 % pro rok 2025. Prognóza tak stále nedosahuje inflačního cíle.
Růstová rizika
V nadcházejícím týdnu přinesou nové informace o dynamice růstu a inflace bleskové odhady indexů nákupních manažerů a spotřebitelského sentimentu za měsíc září a zpráva o vývoji spotřebitelských cen v srpnu. Ukazatele ekonomické aktivity ve stále větší míře signalizují riziko poklesu HDP.
Měnová politika nabývá účinnosti
Při koncipování měnové politiky uplatňuje ECB tři kritéria:
- Dynamika inflace (neuspokojivě pomalý pokles).
- Prognózy inflace (jsou nad 2% cílem)
- Dopad měnové politiky.
Z pohledu ECB má dosavadní zvyšování sazeb silný dopad, protože podmínky financování se zpřísnily a tlumí poptávku. Tisková zpráva o měnověpolitických rozhodnutích obsahuje klíčovou větu: "Na základě svého současného hodnocení se Rada guvernérů domnívá, že klíčové úrokové sazby ECB dosáhly úrovní, které při dostatečně dlouhém udržení významně přispějí k včasnému návratu inflace k cíli."
Restriktivní úroveň
Klíčové úrokové sazby na úrovni kolem 4 % tak již pravděpodobně dosáhly restriktivního, tj. růst tlumícího pásma. Pro srovnání, odhady pro úrokovou sazbu, která nemá tlumící nebo podpůrný vliv na růst, se pohybují v rozmezí 1,5 až 2,5 %. Toto rozpětí je sice velmi široké, ale podstatné je, že současná úroveň se nachází nad ním. Důležitým základním předpokladem centrální banky zde je, že slabý růst snižuje inflaci s nejistým časovým zpožděním.
Časově zpožděný vliv zpřísňování měnové politiky na hospodářský růst a inflaci však není uspokojivě prokázán jak z hlediska délky trvání, tak z hlediska velikosti. Jinými slovy, prognózy nefungují dobře, a proto centrální banka vychází ze zveřejňovaných ekonomických údajů. Náznaky, že zvýšení klíčových sazeb již růst utlumilo, poskytují jak stagnující objemy úvěrů, tak klesající ukazatele růstu založené na průzkumech (ekonomická důvěra Evropské komise, indexy nákupních manažerů).
Cyklus zvyšování sazeb se blíží ke konci
Zvýšení klíčových sazeb v současném prostředí slabého růstu bylo příležitostí zdůraznit závazek dosáhnout inflačního cíle. ECB nyní jasně signalizovala podmíněnou přestávku v cyklu zvyšování sazeb. Centrální banka samozřejmě zachová svůj tón boje proti inflaci. Na snížení klíčových sazeb proto nelze v dohledné době pomýšlet. Pokud se však ekonomické údaje budou vyvíjet podle projekcí, klíčové úrokové sazby ECB se ještě nějakou dobu měnit nebudou. V nejpravděpodobnějším scénáři cyklus zvyšování sazeb dokonce skončí.
Rostoucí cena ropy
Na prognózy a už vůbec ne na předpoklady by se však nemělo příliš spoléhat. Někdy se modely mýlí – pandemie se nepředpokládala – nebo předpoklady pro důležité parametry, jako je stabilní cena ropy, neplatí. Ve skutečnosti cena ropy (Brent) v posledních měsících prudce vzrostla. Posledního minima bylo dosaženo počátkem května na úrovni 71 dolarů za barel. Mezitím cena ropy vzrostla na necelých 94 amerických dolarů. Za tímto stavem stojí politika OPEC+, která udržuje nízkou produkci ropy. Bezprostřední dopady jsou snadno viditelné: Vyšší výrobní a přepravní náklady, nižší kupní síla, vyšší ceny energií a vyšší krátkodobá inflační očekávání. V současném prostředí nadměrně vysoké inflace však vystupuje do popředí jedna klíčová otázka. Dočkáme se přenesení inflačních efektů, jaké jsme viděli v 70. letech 20. století a na počátku roku 2020?
Závěr
Centrální bankéři doufají, že spotřebitelské ceny bez energií nebudou trvale ovlivněny. Pokud bude přenesení inflace a dynamiky růstu skutečně zjistitelné, mohly by se u ECB naplnit podmínky pro další zvyšování úrokových sazeb uvedené v rizikovém scénáři.
Tento článek nepředstavuje investiční doporučení ani investiční poradenství podle příslušných právních předpisů.
Všechny uvedené informace jsou pouze informativní a nezávazné.
Hodnota investičních nástrojů může stoupat i klesat, jejich minulá výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Stanovené investiční cíle nejsou zaručeny s ohledem na nepředvídatelné výkyvy na finančních trzích.