Rok války na Ukrajině
Rok po zahájení ruské útočné války na Ukrajině je hospodářský dopad znatelný po celém světě. Zejména rychlý růst cen energií po zahájení války se na mezinárodní úrovni projevil vysokou mírou inflace a protichůdným zvyšováním úrokových sazeb.
Cena ropy Brent, referenční třídy ropy, se s přestávkami zvyšovala z přibližně 80 USD za barel (159 litrů) na počátku roku 2022 na více než 130 USD krátce po začátku války. Obavy z nedostatečných dodávek ropy podpořilo i ropné embargo vůči Rusku, které mezitím vstoupilo v platnost. Od té doby se situace na trhu s ropou opět zklidnila a ropa Brent se v poslední době obchoduje za přibližně 83 dolarů za barel. Také ceny plynu prudce vzrostly, což vyvolalo obavy z omezení dodávek v Evropě – zejména proto, že značnou část zemního plynu dodává Rusko.
Míra inflace po prudkém růstu mírně polevuje
Šok z cen energií i odpovídající zvýšení cen potravin měly masivní dopad na spotřebitelské ceny. Inflace v se Eurozóně od zavedení Eura pohybuje na nebývale vysoké úrovni, která se vyšplhala z 1,9 % v červnu 2021 na 10,6 % v říjnu 2022 a poté mírně polevila na 8,5 % v lednu 2023.
Centrální banky mezitím bojovaly proti vysoké míře inflace několika zvýšeními úrokových sazeb. V únoru ECB zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o dalších 0,5 procentního bodu na 3,0 %, což znamenalo již páté zvýšení sazeb v řadě. Podle studie ECB bude mít masivní nárůst inflace v Eurozóně ve střednědobém horizontu dopad i na veřejné finance. Vzhledem k výraznému zvýšení úrokových sazeb v reakci na prudký nárůst inflace se vlády budou muset připravit na rostoucí náklady na refinancování a zároveň se možná budou muset potýkat s vyššími výdaji kvůli slabé ekonomice, varuje ECB.
Akciové trhy se mezitím vypořádaly s obavami z ekonomických důsledků války na Ukrajině. Po prudkých ztrátách bezprostředně po začátku války a akciovém roce sužovaném obavami z inflace a úrokových sazeb se mnohé trhy vrátily na předválečnou úroveň. Například index Euro-Stoxx-50 od začátku roku již vzrostl o téměř 13 % po loňském poklesu o zhruba 11 %.
Ukrajina doufá v rychlý nový start po ničivém hospodářském kolapsu
Hospodářské škody na Ukrajině jsou samozřejmě zničující. Ve studii zveřejněné na konci ledna Kyjevská ekonomická škola odhaduje přímé materiální škody na celkem 138 miliard USD. Z toho 54 miliard vzniklo zničením nebo poškozením 149 000 obytných budov, přibližně 36 miliard zničením nebo poškozením veřejné infrastruktury a 13 miliard zničením nebo poškozením podnikatelských aktiv od začátku války.
Ukrajinská ekonomika se od února 2022 zmenšila více než kdykoli předtím (od získání nezávislosti v roce 1991). Podle oficiálního odhadu se hrubý domácí produkt snížil ještě výrazněji, než se očekávalo, a to o 30,4 %. Velmi utrpěl zemědělský sektor, který je pro Ukrajinu zásadní. Kovoprůmysl, který je pro zemi důležitý, rovněž utrpěl masivní ztrátu výrobních kapacit zničením ocelárny v přístavním městě Mariupol. Ocelářský sektor navíc trpí i tím, že Rusko blokuje námořní přístavy, které jsou důležité pro ukrajinský export.
Ratingová agentura Moody's nedávno snížila úvěrový rating Ukrajiny na stupeň "Ca", čímž se Ukrajina ocitla na pokraji platební neschopnosti.
Ukrajinská vláda doufá, že po skončení války dojde k rychlé hospodářské obnově, a již vypracovala plán obnovy. Tento "plán národní obnovy" předpokládá náklady ve výši 750 miliard USD, z nichž dvě třetiny mají poskytnout zahraniční dárci. S pomocí těchto investic a snížení daní a cel by se měla ukrajinská ekonomika nastartovat a zvýšit svůj HDP pětinásobně z téměř 100 miliard USD v roce 2022 na 500 miliard USD v roce 2032. Země rovněž doufá v rychlý nový start po svém netrpělivě očekávaném vstupu do EU v blízké budoucnosti.
Společná studie vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW) a kyjevského institutu GROWFORD považuje tyto plány za nereálné, ale svědčící o obecně silném růstovém potenciálu Ukrajiny. Studie předpokládá, že nejintenzivnější fáze války potrvá do poloviny roku 2023.
Podle studie by mezinárodní dárci museli na obnovu přispět přibližně 410 miliardami USD. "EU, která má silný vlastní zájem na demokratické a prosperující Ukrajině a která ji také učinila kandidátskou zemí, bude muset obrovsky zvýšit své úsilí v této oblasti," uvedl spoluautor a zástupce ředitele WIIW, Richard Grieveson. Studie rovněž doporučuje využít nového startu ekonomiky ke strukturálním změnám.
Namísto těžkého průmyslu a agrobyznysu by Ukrajina měla investovat spíše do IT a environmentálních technologií, což jsou dvě odvětví, v nichž autoři studie vidí velký potenciál.
Rusko se vyrovnává se sankcemi lépe, než se očekávalo
Podle hlavní ekonomky EBRD Beaty Javorcik trpí nejvíce ta odvětví, která jsou závislá na dovozu primárních produktů. Původně očekávaný prudký hospodářský propad v důsledku sankcí se však zatím nedostavil. Odborníci očekávají, že bude ještě nějakou dobu trvat, než se sankce plně projeví.
V prvním roce války, tedy v roce 2022, se hrubý domácí produkt Ruska snížil o 2,2 %, přičemž někteří odborníci očekávali v důsledku západních sankcí propad nejméně o 10 %. Podle centrální banky se však domácí ekonomika, která se sankcemi musela žít již několik let, nové situaci rychle přizpůsobila. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpovídá pro letošní rok růst o 0,3 procenta a pro rok 2024 + 2,1 procenta.
Míra inflace v Rusku loni dosáhla v průměru 11,9 %, což je téměř třikrát více, než je cíl centrální banky ve výši 4 %. Oficiální míra nezaměstnanosti byla v prosinci na rekordně nízké úrovni 3,7 %. Jedním z pravděpodobných faktorů, které k tomu přispěly, je skutečnost, že od začátku války uprchly ze země statisíce ruských mužů v produktivním věku, aby se vyhnuli odvodům. Vysoce postavení představitelé vlády a centrální banky již vyjádřili obavy o trh práce.
Tento článek nepředstavuje investiční doporučení ani investiční poradenství podle příslušných právních předpisů.
Všechny uvedené informace jsou pouze informativní a nezávazné.
Hodnota investičních nástrojů může stoupat i klesat, jejich minulá výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Stanovené investiční cíle nejsou zaručeny s ohledem na nepředvídatelné výkyvy na finančních trzích.