Po Bidenově odstoupení: Jaké plány má Kamala Harrisová s ekonomikou?

APA FINANCE / ERSTE AM COMMUNICATIONS

Po odstoupení amerického prezidenta Joea Bidena by se demokratickou kandidátkou v prezidentských volbách 5. listopadu mohla stát současná viceprezidentka Kamala Harrisová, která by se utkala s republikánem Donaldem Trumpem. Rozhodnutí padne až v polovině srpna, kdy delegáti Demokratické strany na svém sjezdu nominují kandidáta. Je však velmi pravděpodobné, že Harrisová bude nominována. Poté, co Biden podpořil svou zástupkyni jako náhradní kandidátku, podpořili Harrisovou také předsedové demokratických stran v jednotlivých státech USA.

To znamená, že Harrisová by musela ve volební kampani vystupovat také s alternativním programem hospodářské politiky vůči Trumpovi. Od Bidenova odstoupení se Harrisová ke svým ekonomickým plánům nevyjádřila. Závěry o jejím postoji k hospodářské politice však lze vyvodit z jejích předchozích prohlášení. Celkově mnozí odborníci očekávají, že bude v podstatě pokračovat v hospodářské politice Joea Bidena, i když s větším důrazem na přerozdělování, ochranu spotřebitelů a čistou energii. Ekonomika pod vedením Harrisové by mohla vypadat podstatně progresivněji než za Bidena, napsal v pondělí deník New York Times.

Harrisová bude pravděpodobně prosazovat přerozdělování

Harrisová bude pravděpodobně také podporovat vyšší korporátní daně a daňové úlevy pro nižší příjmové skupiny. Joe Biden již dříve v tomto roce vyzval ke zvýšení daní pro velké společnosti a superbohaté. Návrh rozpočtu jeho vlády na příští fiskální rok obsahoval minimální daň ve výši 25 % pro lidi s majetkem nad 100 milionů USD a také snížení daní pro nižší a střední příjmové skupiny.

Při srovnání předchozích prohlášení by Kamala Harrisová mohla být ještě horlivějším zastáncem vyšších korporátních daní než Biden. V souboji o prezidentskou nominaci v roce 2019 navrhovala zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob na 35 %, zatímco Bidenovy plány předpokládaly mírnější zvýšení na 28 %. Harrisová tehdy také představila plány na obrovské balíčky pomoci a miliardové daňové úlevy pro skupiny s nižšími příjmy.

Trump spoléhá na snížení daní

Stejně jako Bidenovy jsou i daňové plány Harrisové v drastickém rozporu s Trumpovou politikou snižování daní. Trump nedávno potvrdil své plány na snížení daní z příjmů právnických osob a daní z příjmu. Bývalý prezident nedávno dokonce hovořil o úplném zrušení daně z příjmu, ekonomové a političtí experti však takový krok považují za nepravděpodobný.

Již během svého prvního funkčního období Trump sliboval, že takové snížení daní bude silným ekonomickým stimulem, a tedy i zvýšením vládních příjmů. Odborníci se však obávají, že Trumpovo snížení daní bude muset být financováno také z dluhu, čímž se dále zvýší rozpočtový deficit USA. I v době, kdy byl Trump prezidentem, šlo jeho snižování daní ruku v ruce s vyšším zadlužením USA. Dluh však rostl i za Bidena, kdy jej prezident musel použít mimo jiné na financování ekonomických programů během pandemie.

Harrisová kritizuje Trumpovy plány na zvýšení cel a protekcionistickou obchodní politiku

Stejně jako Biden se i Harrisová pravděpodobně postaví v otázkách obchodní politiky ostře proti Trumpovi. Trump chce opět podpořit své daňové škrty protekcionistickou obchodní politikou, a tedy i vyššími cly. Bývalý prezident chce zavést cla ve výši nejméně 10 % na veškeré zboží dovážené do USA, aby snížil obchodní deficit USA. Cla na dovoz z Číny budou pravděpodobně výrazně vyšší.

Harrisová nedávno před plány republikána varovala. Takové zvýšení cel by vedlo ke zvýšení cen energií, potravin a oblečení, což by poškodilo rodiny s nízkými příjmy. V souladu s tím také jasně odmítla protekcionistickou obchodní politiku.

Harrisová se pravděpodobně i nadále zaměří na čistou energii a ochranu klimatu

Postoj Harrisové v oblasti klimatu a energetiky je podobný jako Bidenův. Oba jsou považováni za zastánce přechodu na udržitelné a čisté zdroje energie. Letos Biden oznámil miliardové financování přestavby stávajících automobilových továren na výrobu elektromobilů. Biden rovněž podpořil přechod na elektromobily daňovými pobídkami a odpovídajícími předpisy. Trump mezitím plánuje v případě svého zvolení Bidenova opatření v této oblasti zvrátit.

Harrisová v minulosti rovněž zdůrazňovala význam čisté energie a je možné, že se v této oblasti bude angažovat ještě více. V loňském roce debutovala na mezinárodních jednáních o klimatu a oznámila příslib 3 miliard USD do Zeleného klimatického fondu (GCF). Jako viceprezidentka se Harrisová podílela také na provádění politiky agentur na ochranu životního prostředí. Ty se zabývají dlouhodobými problémy environmentální spravedlnosti, jako je například mnohamiliardový program výměny olověných trubek a olovnatých nátěrů. Naopak tvrdý postoj by Harrisová mohl zaujmout vůči ropnému průmyslu.

Viceprezident má prý blízko k technologickému průmyslu, zná se s významnými technologickými manažery a investory. V minulosti však také opakovaně prosazovala přísnější regulace v technologickém průmyslu, a řada technologických společností si proto od Trumpova prezidentství slibuje větší deregulaci. Kryptoměny v poslední době reagovaly na Trumpův vzestup v průzkumech výrazným růstem.

^{Tento článek nepředstavuje investiční doporučení ani investiční poradenství podle příslušných právních předpisů. 
Všechny uvedené informace jsou pouze informativní a nezávazné.
Hodnota investičních nástrojů může stoupat i klesat, jejich minulá výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Stanovené investiční cíle nejsou zaručeny s ohledem na nepředvídatelné výkyvy na finančních trzích.}