Autor: APA Fnance/Erste AM Communications

Po pozitivním začátku roku vyvolal nedávný zatykač na starostu Istanbulu Ekrema İmamoğlua výrazné výkyvy na tureckých finančních trzích. Na istanbulské burze hlavní index Borsa Istanbul 100 klesl až o téměř 7 procent, ale poté se opět zotavil. Národní měna, turecká lira, spadla na historické minimum vůči americkému dolaru a ceny na trhu s dluhopisy také prudce klesly.

Turecká centrální banka reagovala na pokles liry po zadržení İmamoğlua nákupem lir a neplánovaným zvýšením úrokových sazeb. Úroková sazba pro krátkodobé úvěry byla zvýšena ze 44 na 46 procent, zatímco základní úroková sazba zůstala na 42,5 procenta. Centrální banka nevylučuje další kroky.

İmamoğlu, nejvýraznější politický rival prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, byl minulou středu nečekaně zatčen několik dní před jeho plánovanou nominací na prezidentského kandidáta. Je obviněn ze členství ve zločinecké organizaci a korupce, informovala státní tisková agentura Anadolu, která cituje státní zastupitelství. İmamoğlu obvinění odmítá.

Opozice obviňuje Erdoğana, že chce zadržení využít k posílení svých šancí na znovuzvolení. Podle turecké ústavy může být osoba prezidentem maximálně dvě volební období. Aby mohl Erdoğan kandidovat na třetí období v roce 2028, potřeboval by ústavní změnu a spolupráci s dříve nepřátelskými stranami.

Lira se zotavuje z historického minima po zásahu centrální banky

Investoři prodávali turecké investice ze svých portfolií v důsledku politických turbulencí z předchozího týdne. V důsledku toho lira dočasně klesla na historické minimum 42 lir za dolar. Po zvýšení úrokové sazby centrální bankou cena liry vzrostla a dosáhla hodnoty 37,99 liry za dolar. Některé ztráty byly rovněž vyrovnány na akciovém trhu.

V boji proti vysoké inflaci v zemi turecká centrální banka postupně zvyšovala základní úrokovou sazbu v několika krocích z 10 procent až na 50 procent od roku 2023 a tuto sazbu držela po dobu osmi měsíců. Dalším problémem je slabost liry, která způsobuje růst cen dovážených produktů v zemi. I když je Turecko bohaté na suroviny, je silně závislé na dovozu.

Zmírnění tlaku na ceny umožnilo pokles základní úrokové sazby

V prosinci byla centrální banka schopná uvolnit svou měnovou politiku díky zmírnění inflačních tlaků a od té doby třikrát snížila základní úrokovou sazbu. V únoru klesla meziroční míra inflace na 39,05 procenta z 42,12 procenta v lednu, což znamená devátý po sobě jdoucí měsíc klesající inflace. I když tlak na růst cen stále zůstává masivní, již se výrazně snížil ve srovnání s inflací přes 75 procent v květnu 2024. Podle centrální banky se jedná o udržitelný sestupný trend směrem k cíli 5 procent v průběhu následujících let.

Zmírnění inflace a snížení úrokových sazeb přispěly k pozitivnímu sentimentu na akciovém trhu v Turecku na začátku roku. Turecký akciový index se zpočátku značně zotavil, ale nejnovější korekce vymazala zisky dosažené na začátku roku. V předchozích letech turecký akciový index ISE 100 neustále vykazoval silné zisky, přičemž v roce 2023 a 2024 vzrostl o přibližně 30 procent.

Turecká ekonomika těží ze své role uzlu mezi Evropou a Asií

Kromě zmírnění masivního tlaku na ceny podporovala pozitivní sentiment na akciovém trhu na začátku roku také růstová ekonomická data. Navzdory protichůdným faktorům turecká ekonomika v loňském roce znatelně rostla. Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl v roce 2024 o 3,2 procenta. Růst ve čtvrtém čtvrtletí dosáhl 3,0 procenta, což překonalo očekávaný růst 2,6 procenta. Ministr financí Mehmet Şimşek hovořil o vyváženém růstu v domácí ekonomice i o růstu zahraniční poptávky.

Díky své tradiční roli uzlu mezi Evropou, Asií a Afrikou je Turecko oblíbeným cílem pro zahraniční investice a také těží ze svých intenzivních obchodních vztahů s mnoha velkými ekonomikami. Nejvýznamnějším obchodním partnerem země je EU, přičemž mezi členskými státy EU je to především Německo. Kromě toho je Turecko v celní unii s EU a má významné exportní partnery v USA a Velké Británii.

Turecko v poslední době výrazně rozšířilo své ekonomické vztahy s Čínou. Podle zprávy tiskové agentury Anadolu plánuje čínský výrobce elektromobilů BYD postavit v Turecku továrnu za 1 miliardu USD, přičemž s tureckou vládou podepsal smlouvu o výstavbě. Očekává se, že továrna bude mít roční kapacitu 150 000 vozidel. V energetickém sektoru jsou také plánovány masivní investice, přičemž Turecko plánuje do roku 2035 čtyřnásobně zvýšit kapacitu větrné a solární energie na 120 000 MW, což oznámil ministr energetiky Alparslan Bayraktar. K dosažení tohoto cíle však bude země potřebovat více než 100 miliard USD ve veřejných a soukromých investicích.

Poznámka: Zmíněné společnosti byly vybrány pouze jako příklad, neslouží jako investiční doporučení.

Po vítězství prezidenta Erdoğana ve volbách v roce 2023 se předpokládalo, že se alespoň na politické úrovni vrátí určitý klid. Lidé doufali, že se zaměří na hospodářský rozvoj a zotavení země. To se zatím podařilo. „Centrální banka se vrátila k ortodoxní měnové politice a zaměřuje se na boj s inflací,“ říká Alexandre Dimitrov, manažer fondu ERSTE STOCK ISTANBUL, který analyzuje situaci.

Návrat mezinárodních investorů

Credit default swaps (CDS, což je měřítko rizika defaultu dluhopisů) klesly z přibližně 500 bazických bodů (100 bazických bodů = 1 procento) v roce 2023 na hodnoty pod 260 na konci roku 2024. Inflace také nedávno klesla pod 40 procent. To umožnilo centrální bance snížit úrokové sazby z 50 procent na 42,5 procenta. „Úrokové sazby jsou stále vysoké, ale směr je správný,“ řekl Dimitrov. Od začátku roku se objevily známky návratu mezinárodních investorů do země. Investice do portfolií v akciích zaznamenaly příliv 919 milionů eur a přibližně 3,49 miliardy eur přišlo do dluhopisů od začátku roku.

Manažer fondu Erste AM Dimitrov: široký konsenzus pro ekonomické reformy

Skutečným „ventilem“ politické nejistoty je a zůstává turecká měna, lira. Dne 19. března měna dočasně ztratila přibližně 6 procent vůči euru, poté uzavřela o přibližně 2,5 procenta níže. V krátkodobém horizontu by tento politický šok mohl vést k nižší spotřebě. Vyšší inflace a tím i vyšší (než očekávané) úrokové sazby by zatížily reálný ekonomický výkon.

Manažer fondu Dimitrov však zůstává optimistický: „Nemyslíme si, že se ekonomická politika země změní. Turecko je otevřená ekonomika, orientovaná na export, a v zásadě konkurenceschopná.“ Ve společnosti a administrativě existuje široký konsenzus pokračovat v nezbytných ekonomických reformách a zajistit stabilitu. Centrální banka může využít likviditu a úrokové sazby ke zklidnění trhu a návratu k desinflačnímu trendu.

Volatilita na akciovém trhu

Turecký akciový trh je a zůstává volatilní. Poslední událost stála trh přibližně 10 procent jen v březnu a od začátku roku ztráty akciových trhů dosáhly přibližně 15 procent (zdroj: Bloomberg, 26. března 2025). Turecké akcie se obchodují se značnou slevou ve srovnání s jinými trhy. Ukazatel P/E (zisk na akcii) pro rok 2025 je mezi 6 a 7. Dimitrov věří, že průmyslové a exportní společnosti s pevnými bilančními rozvahami, stejně jako některé banky a akcie spotřebního sektoru, by měly v tomto prostředí vykazovat dobré výsledky. Ti, kteří si jsou vědomi příležitostí a rizik, mohou investovat široce do akcií nejdůležitějších finančních a průmyslových společností Turecka prostřednictvím fondu ERSTE STOCK ISTANBUL.