Rozpory mezi centrálními bankami: Jak Fed a ECB reagují na obchodní konflikt?
Erste AM Communications
Americký Federální rezervní systém (Fed) a Evropská centrální banka (ECB) pravděpodobně upraví svou měnovou politiku v reakci na nedávno eskalovaný obchodní konflikt. Významní představitelé obou centrálních bank již slovně varovali před důsledky obchodní války a tato rizika se nyní pravděpodobně promítnou do úpravy trajektorií úrokových sazeb.
Zatímco ECB by mohla reagovat na očekávané negativní dopady na hospodářský růst především snížením úrokových sazeb, Fed pravděpodobně ponechá sazby stabilní po delší dobu, než se původně očekávalo, aby mohl reagovat na předpokládaný růst inflace v důsledku obchodního konfliktu. Ačkoliv se míra inflace v USA nedávno dále snížila, američtí centrální bankéři se obávají alespoň dočasného nárůstu inflace jako důsledku obchodní války. Poslední zvýšení cel výrazně zdražilo řadu produktů dovážených do USA.
Tento pravděpodobný vývoj se však příliš nezamlouvá americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Nedávno zesílil svou kritiku Fedu a zejména jeho předsedy Jeroma Powella. Dokonce pohrozil jeho odvoláním, což opětovně vyvolalo nejistotu na trzích.
Poznámka: Minulá výkonnost není spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. Údaje k 23. dubnu 2025
Američtí centrální bankéři varují před rostoucí inflací
Předseda Fedu Jerome Powell v poslední době opakovaně varoval před důsledky Trumpovy celní politiky. Vyšší cla a následné odvetné kroky ostatních zemí by se mohly promítnout do vyšší inflace a pomalejšího hospodářského růstu ve Spojených státech. „Doposud oznámená zvýšení cel jsou výrazně větší, než se očekávalo, a totéž pravděpodobně platí i pro jejich ekonomický dopad – ten bude zahrnovat vyšší inflaci a pomalejší růst,“ uvedl Powell při svém vystoupení v dubnu v Chicagu.
Cla podle něj velmi pravděpodobně povedou alespoň k dočasnému nárůstu inflace. Nicméně dopady tlačící inflaci vzhůru mohou být i trvalejšího charakteru, dodal.
Fed na konfrontačním kurzu s Trumpem
Tím se centrální bankéři dostávají na kolizní dráhu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten opakovaně vyzýval Fed ke snížení úrokových sazeb s cílem podpořit ekonomiku, avšak jeho požadavky zatím u členů Fedu nenalezly odezvu. Vzhledem k inflačním rizikům nechtějí centrální bankéři prozatím sazby snižovat.
Trump v reakci na to v poslední době výrazně zvýšil tlak na předsedu Fedu Jeroma Powella a dokonce vyzval k jeho odvolání.
„Powellovo odstoupení nemůže přijít dostatečně brzy,“ napsal Trump minulý týden na své platformě Truth Social. O několik dní později Trump přitvrdil a Powella označil za „poraženého“. Podle jednoho z jeho ekonomických poradců se skutečně plánovalo přezkoumání možnosti Powellova odvolání.
Powell sám uvedl, že jeho odvolání není v souladu se zákonem, a to s ohledem na nezávislost Federálního rezervního systému. Donald Trump ale od svých vyjádření následně ustoupil: „Nemám v úmyslu ho odvolat,“ řekl o Powellovi v úterý 22. dubna.
Signály možného snižování sazeb v Evropě
Na rozdíl od Fedu nemusí Evropská centrální banka (ECB) aktuálně reagovat na inflaci. Míra inflace v eurozóně v březnu dále klesla na 2,2 %. Centrální bankéři navíc neočekávají, že by obchodní konflikt měl výrazný vliv na růst cen. V důsledku celních sporů euro v poslední době výrazně posílilo vůči dolaru, což zlevňuje dovozy do Evropy a má tendenci inflaci tlumit.
Slábnoucí inflační tlaky tak otevírají prostor pro možné snižování úrokových sazeb v eurozóně. To umožňuje ECB soustředit svou měnovou politiku výhradně na zmírnění očekávaných negativních dopadů obchodních konfliktů na hospodářský růst. Již v předchozím týdnu centrální banka snížila svou depozitní sazbu, která je důležitá pro banky i střadatele, o 25 bazických bodů na 2,25 %.
Šéfka ECB Christine Lagardeová se tradičně vyhnula jakýmkoliv konkrétním výhledům ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb, nicméně varovala před možnými důsledky obchodního sporu s USA.
S ohledem na „mimořádnou nejistotu“ podle ní nelze stanovit jasný směr, ale cílem nadále zůstává cenová stabilita. Budoucí měnová rozhodnutí budou více než kdy jindy závislá na aktuálních datech. Vyhlídky pro ekonomiku eurozóny se podle ECB „zhoršily v důsledku rostoucího obchodního napětí“. Zvýšená nejistota podle banky pravděpodobně sníží důvěru domácností i firem. Lagardeová hovořila o „mimořádně vysoké nejistotě“.
Tento článek nepředstavuje investiční doporučení ani investiční poradenství podle příslušných právních předpisů.
Všechny uvedené informace jsou pouze informativní a nezávazné.
Hodnota investičních nástrojů může stoupat i klesat, jejich minulá výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Stanovené investiční cíle nejsou zaručeny s ohledem na nepředvídatelné výkyvy na finančních trzích.