Ceny ropy pod tlakem: Proč producenti mění své strategie?

Erste AM Communications

Cena ropy je jedním z nejdůležitějších ukazatelů světové ekonomiky – pro státy, firmy i spotřebitele. V posledních několika měsících se však cena ropy pohybuje pouze jedním směrem – dolů. Trh se přitom soustředí především na ceny ropy Brent a WTI. Obě tyto ceny nedávno klesly na nové čtyřleté minimum. V tomto článku vysvětlíme, proč k tomu dochází, jakou roli v tom hrají nejnovější rozhodnutí skupiny OPEC+ a jaké dopady lze očekávat na trhy a investory.

Osm zemí OPEC+ se dohodlo na zvýšení produkce ropy v červenci

Úzká skupina členských zemí ropného kartelu OPEC+ oznámila navýšení objemu těžby, a to navzdory nedávnému letnímu oslabení cen ropy. Pokračuje tak v navyšování produkce, které začalo již na jaře. Osm zemí, mezi nimiž jsou Saúdská Arábie a Rusko, zvýší podle prohlášení vydaného po víkendovém online setkání skupiny svou celkovou denní produkci o 411 000 barelů (1 barel = 159 litrů) v červenci. Podle skupiny bylo rozhodnutí přijato „s ohledem na stabilní globální hospodářský výhled a aktuálně zdravé tržní fundamenty“.

Tento krok byl trhy již očekáván, a proto pravděpodobně nebude mít výraznější dopad na ceny ropy. Ceny ropy jsou v současnosti podporovány také geopolitickou situací: v jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou ani v jaderných rozhovorech mezi USA a Íránem v poslední době nenastal žádný viditelný pokrok. Navíc nedávné oslabení amerického dolaru pomohlo ceny ropy stabilizovat, protože ropa je díky tomu levnější v jiných měnách.

Skupina OPEC+ se skládá z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), se sídlem ve Vídni, vedené Saúdskou Arábií, a dále z partnerských zemí produkujících ropu, jako je například Rusko. Společně jsou odpovědné za přibližně 40 % celosvětové produkce ropy. Podle nejnovějších údajů skupiny činila v dubnu produkce OPEC+ přibližně 40,9 milionu barelů denně.

Ropný kartel upouští od strategie stabilních cen ropy prostřednictvím snižování produkce

Ještě donedávna se OPEC snažil udržet cenu ropy stabilní na úrovni 90 USD za barel prostřednictvím umělého omezení nabídky. Saúdská Arábie, největší producent ropy v rámci OPEC, tuto cenovou hladinu potřebuje k pokrytí vládních výdajů. V uplynulých letech snížilo osm klíčových zemí kartelu produkci o 2,2 milionu barelů denně, aby podpořily cenu ropy.

V poslední době však země OPEC od této strategie ustoupily. V květnu a červnu se klíčové státy rozhodly navýšit produkci, a to i přes klesající ceny ropy, což z července činí již třetí po sobě jdoucí měsíc, kdy OPEC+ zvyšuje produkci trojnásobně oproti původnímu plánu. Děje se tak v době, kdy globální poptávku po ropě — a tím i její cenu — zatěžuje současný spor ohledně amerických cel.

Obavy z dopadů obchodních sporů tlačí ceny ropy dolů

V roce 2008 dosáhla cena ropy Brent, klíčového referenčního typu ropy, svého předchozího historického maxima přes 140 USD za barel. Po ruské invazi na Ukrajinu se ceny opět přiblížily této rekordní úrovni. Očekávání poklesu poptávky po ropě však vedlo k jejímu postupnému zlevňování. K obavám ze zpomalování ekonomiky, a tedy slabší poptávky v Číně, největším světovém dovozci ropy, se navíc v poslední době přidaly i obavy z hospodářských dopadů, které by mohla přinést další eskalace celních válek. Po oznámení řady celních navýšení ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa v dubnu cena ropy Brent dočasně klesla pod 60 dolarů za barel, což představovalo čtyřleté minimum. Od té doby se cena ropy stabilizovala mírně nad touto úrovní.

Zvýšení produkce může být reakcí na překročení produkční kvóty ze strany Kazachstánu

Skupina osmi zemí OPEC+ nyní se zvýšením produkce riskuje další pokles cen ropy, což by znamenalo nižší příjmy. Jedním z možných důvodů tohoto kroku jsou však střety zájmů uvnitř samotného kartelu: Kazachstán totiž nedodržuje dohodnuté omezení těžby. Tato středoasijská země překračuje svou produkční kvótu o zhruba 350 000 barelů denně, což vyvolává rostoucí nespokojenost, zejména ze strany Saúdské Arábie, hlavního producenta v rámci OPEC. Podle odborníků se tak jádrová skupina osmi zemí může nyní snažit prostřednictvím zvýšení produkce Kazachstán potrestat a znovu si od něj získat zpět podíl na trhu.

Kazachstán v minulosti opakovaně žádal o navýšení své produkční kvóty, ovšem bez úspěchu, a oznámil, že bude upřednostňovat národní zájmy před zájmy OPEC. Na rozdíl od jiných zemí, například Ruska, je těžba ropy v Kazachstánu z velké části v rukou soukromých mezinárodních společností. Tyto firmy v minulosti investovaly například do rozšíření významného ropného pole Tengiz a rozhodly, že se nebudou podřizovat požadavkům vlády na snížení objemu těžby.

Zvýšení produkce by mohlo poškodit americký ropný průmysl

Nejnovější navýšení produkce ze strany osmi klíčových zemí OPEC+ může být rovněž snahou získat zpět podíl na trhu na úkor Spojených států. USA v posledních letech postupně rozšiřovaly objem těžby a v současnosti produkují téměř 20 milionů barelů denně. To znamená, že americká produkce je přibližně na úrovni souhrnné produkce dvou největších producentů v rámci OPEC+, tedy Ruska a Saúdské Arábie.

Spojené státy jsou aktuálně schopny pokrýt své potřeby ropy zcela vlastními silami a nejsou závislé na dovozu. Produkce břidlicové ropy, která je pro USA klíčová, je však nákladná. Podle odborníků potřebují američtí producenti břidlicové ropy ceny v rozmezí 50 až 60 dolarů za barel, aby byli schopni fungovat se ziskem. Země jako Saúdská Arábie však dokážou těžit ropu výrazně levněji, a proto zůstávají ziskové i při nižších cenách. Země OPEC+ tak možná vědomě riskují další pokles cen ropy s cílem vytlačit americké producenty z trhu. Podle tržních expertů by to ovšem mohlo vyvolat nové odvetné kroky ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Závěr: Ropný trh mezi tlakem na ceny, politikou a mocenskými hrami

Současný vývoj na ropném trhu ukazuje, že se OPEC+ stále více odklání od své dosavadní strategie stabilizace cen. Opakované zvyšování produkce navzdory klesajícím cenám naznačuje vnitřní napětí — například s Kazachstánem — a možný strategický posun směrem k udržení tržního podílu, a to i na úkor krátkodobých příjmů. Zároveň je globální cena ropy pod tlakem geopolitických nejistot, směnného kurzu amerického dolaru a utlumené poptávky zejména v Číně.

Spojené státy, největší producent ropy vedle Saúdské Arábie a Ruska, se dostávají pod tlak, protože jejich produkce břidlicové ropy je při současných cenových úrovních ekonomicky ohrožena. Jelikož je cena ropy považována také za důležitý ukazatel vývoje světové ekonomiky obecně, cenový propad posledních měsíců jasně ukazuje jedno: rostoucí napětí kolem celního sporu, který iniciovaly Spojené státy, se globálnímu hospodářskému růstu rozhodně nevyhne bez následků.