Spojené státy americké – země v přerodu?

Thomas Schuckert

Výsledky prezidentských a kongresových voleb ve Spojených státech před rokem přinesly – a stále přinášejí – změny v mnoha oblastech. Donald J. Trump byl zvolen 47. prezidentem USA a Republikánská strana získala většinu v obou komorách Kongresu (Senát a Sněmovna reprezentantů).

Inaugurační ceremoniál 20. ledna 2025 znamenal začátek druhého funkčního období amerického prezidenta a – na rozdíl od jeho inaugurace před osmi lety – tentokrát mu předcházely roky příprav. Hned první den v úřadu Donald Trump podepsal více než 20 prezidentských výkonných nařízení týkajících se například životního prostředí, energetiky, zdravotnictví, bezpečnosti, imigrace či rozvojové pomoci. Jejich počet od té doby vzrostl na více než 150 – ačkoliv jejich budoucnost je nejistá, neboť mohou být změněna, zrušena nebo soudně prohlášena za neplatná.

Opatření přijatá v posledních měsících se dotýkají americké populace v mnoha oblastech života. Jaké jsou však možné dopady na federální rozpočet USA, jeho kreditní kvalitu, a tedy i rating Spojených států, a následně na globální finanční trhy?

Výchozí situace

Jak je obvyklé, předvolební programy obou stran postrádaly opatření směřující k udržitelnému zlepšení rozpočtového deficitu USA.

Současný celkový deficit se pohybuje kolem –6 % (z čehož primární deficit bez úrokových výdajů činí asi –3 %) a je na úrovni, která se ve střednědobém až dlouhodobém horizontu jeví jako neudržitelná. I kdyby příjmy podle posledních prognóz vzrostly zhruba ze 17 % na 18,3 % HDP, odhady naznačují, že výdaje porostou minimálně o podobnou částku. Vyšší potřeba financování by mohla vést k nárůstu úrokových výdajů asi o 1 % HDP – ze současných 3,2 % na 4,1 % v roce 2035.

Zdroj: Congressional Budget Office (CBO), 10-Year Budget Projections, as of January 2025

Vládní výdaje

Plánované snižování vládních výdajů bývá často prezentováno slogany typu „omezování byrokracie“ a „zvyšování efektivity“. USA nejsou výjimkou a jedním z prvních kroků nové administrativy po nástupu do úřadu bylo vytvoření Ministerstva pro vládní efektivitu (Department of Government Efficiency, DOGE). Zřízení nového ministerstva však vyžaduje souhlas amerického Kongresu, a proto bylo DOGE začleněno do stávající struktury jako její podjednotka a Elon Musk byl jmenován zvláštním zmocněncem americké vlády.

Mandát zvláštního zmocněnce byl omezen na 130 dní ročně. Zpočátku rychle komunikované úspěchy však začaly čelit rostoucí kritice – a to kvůli vlnám propouštění státních zaměstnanců, pochybnostem o věrohodnosti zveřejňovaných údajů o úsporách a celkovému způsobu vedení těchto reforem. Posoudit spolehlivost dostupných čísel je obtížné – a stále obtížnější – protože od květnového rozkolu mezi americkým prezidentem a Elonem Muskem ustoupily aktivity DOGE výrazně do pozadí.

Na Ministerstvu pro vládní efektivnost (DOGE) měl Elon Musk redukovat byrokracii a ořezávat vládní výdaje jako speciální reprezentant americké vlády. DOGE byl již zrušen.

Úřad pro personální management USA (U.S. Office of Personnel Management) odhaduje, že do konce roku by mohlo být zrušeno přibližně 300 000 pracovních míst, a prohlášení z počátku listopadu naznačují, že se pravděpodobně podaří dosáhnout poměru 4:1 (čtyři propuštění na jedno nové přijetí). V tuto chvíli však nejsou k dispozici žádné smysluplné statistiky o skutečné výši úspor či objemu snížených výdajů.

Americký systém zdravotní péče byl rovněž označen za oblast, kde mají proběhnout škrty. To je žhavé téma v aktuální debatě kolem nedávného shutdownu, protože vládní dotace poskytované podle Affordable Care Act – známého jako Obamacare – mají na konci roku vypršet. Předseda Sněmovny reprezentantů, republikán James Michael („Mike“) Johnson, nedávno prezentoval návrh řešení, které by mělo zmírnit výrazné zvýšení pojistného pro část populace a zlepšit kvalitu zdravotní péče. Pro veřejnost však zatím žádné detaily nepředstavil. Každopádně v rámci Republikánské strany sílí výzvy k nalezení řešení, které by zvýšilo jejich šance v nadcházejících volbách do Kongresu. Dopad případné reformy na rozpočet je zatím nejasný a nelze jej odhadnout.

Vládní příjmy

Podle samotného Donalda Trumpa je „nejkrásnějším slovem ve slovníku“ výraz tariff (clo). Cla jsou v současnosti považována za univerzální vyjednávací nástroj v mnoha ohledech. Ochrana klíčových oblastí a sektorů americké ekonomiky či zajištění potřebných zdrojů a surovin je jedním aspektem současné celní politiky, zatímco generování příjmů na financování klíčových předvolebních slibů je aspektem druhým. Tyto sliby zahrnují prodloužení daňových škrtů podle Tax Cuts and Jobs Act, daňové úlevy pro přesčasy a spropitné a navýšení výdajů na obranu a zabezpečení hranic. V uplynulém fiskálním roce, tedy od října 2024 do září 2025, byla vybrána cla v hodnotě přibližně 195 miliard USD.

Od začátku dubna („Den osvobození“) a zavedení vzájemných cel příjmy výrazně vzrostly a při úrovni zhruba 30 miliard USD měsíčně by významně přispěly k financování předvolebních slibů. Stále však čekáme na rozhodnutí Nejvyššího soudu o jejich zákonnosti, a tedy i o tom, zda mohou v současné podobě pokračovat. Jádrem sporu je, zda je odkaz na stav národní nouze (IEEPA, International Emergency Economics Power Act) oprávněný, protože daňová politika spadá do pravomoci Kongresu USA.

V případě negativního soudního rozhodnutí administrativa oznámila, že má v úmyslu hledat alternativní cesty. Zachování celní politiky by teoreticky bylo možné na základě jiných právních zdůvodnění, ale proces by mohl být složitější nebo časově náročnější. Alternativní možnosti zavedení cel mohou být omezené co do výše nebo doby trvání, případně mohou nabízet menší flexibilitu.

Zůstává tedy otázkou, jak Nejvyšší soud rozhodne a jaký dopad bude mít toto rozhodnutí na příjmovou stránku rozpočtu. Nedávná prohlášení amerického prezidenta, který části populace přislíbil platby z těchto příjmů, by každopádně mohly zkomplikovat konsolidaci rozpočtu prostřednictvím celních výnosů.

Finanční trhy

Investoři na kapitálových trzích bedlivě sledují vývoj a probíhající změny. Debaty o nezávislosti amerického Fedu jejich důvěru rozhodně neposílily. Mezinárodní obchodní vztahy jsou vystaveny tlaku v důsledku protekcionistické obchodní politiky a zavedení vzájemných cel vedlo k prudkému nárůstu volatility a vysoké nejistotě na finančních trzích.

V květnu 2025 agentura Moody’s (poslední ze tří hlavních ratingových agentur) odebrala Spojeným státům nejvyšší rating Aaa a snížila jej o jeden stupeň (se stabilním výhledem). Hlavním důvodem byl dlouhodobý nedostatek reforem zaměřených na snížení rozpočtového deficitu.

Výhled

Politické prostředí, které by umožnilo konsenzuální návrh na dlouhodobé zpomalení růstu zadlužení, se v tuto chvíli nezdá být na obzoru. Lze očekávat, že i v kampani před volbami do Kongresu příští rok budou zaznívat nákladné sliby, jež mají oslovit voliče. Nejdelší shutdown v historii USA je možná dalším důkazem toho, že v současných podmínkách se cesta k širokým politickým kompromisům v posledních měsících spíše vzdaluje.

Zároveň však platí, že americký finanční trh zaujímá celosvětově výjimečné postavení a americké státní dluhopisy jsou díky své vynikající kreditní kvalitě, vysoké likviditě a hloubce trhu bezkonkurenční. Nejistota na kapitálových trzích se v posledních týdnech výrazně zmírnila díky uzavření řady obchodních dohod a americký dolar zůstává nespornou globální rezervní měnou. To by mělo i nadále podporovat poptávku po amerických státních dluhopisech, i když rozsáhlé reformy se zatím pravděpodobně konat nebudou.

Inovativní síla firem a ekonomický potenciál Spojených států by neměly být v budoucnu podceňovány. Události posledních měsíců potvrzují názory těch, kteří kladou větší důraz na USA, a může být vhodné pečlivě sledovat probíhající změny a jejich dopady v nadcházejících týdnech a měsících.

Tento článek nepředstavuje investiční doporučení ani investiční poradenství podle příslušných právních předpisů. 
Všechny uvedené informace jsou pouze informativní a nezávazné.
Hodnota investičních nástrojů může stoupat i klesat, jejich minulá výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Stanovené investiční cíle nejsou zaručeny s ohledem na nepředvídatelné výkyvy na finančních trzích.