Spojené státy žádají kontrolu nad Grónskem: Jaké jsou možné důsledky?

Gerhard Winzer

Jen od začátku letošního roku bylo neortodoxních opatření americké vlády pod vedením prezidenta Donalda Trumpa tolik, že by se z toho člověku mohla zatočit hlava. Ještě před týdnem dominovalo titulním zprávám téma předvolání, které americké ministerstvo spravedlnosti zaslalo centrální bance s cílem prověřit výpovědi předsedy Fedu Jeroma Powella před Senátem ohledně nákladů na rekonstrukci budovy Federálního rezervního systému. Tento krok zpochybňuje nezávislost zdaleka nejdůležitější centrální banky pro globální finanční systém – což je pro finanční trhy klíčová otázka.

Od minulého víkendu však mediální pozornost ovládlo nové téma: požadavek na převzetí kontroly USA nad Grónskem.

Co se stalo?

Americký prezident opakovaně zdůraznil, že Spojené státy musí arktický ostrov vlastnit, protože je podle něj ohrožena národní bezpečnost USA. Tento argument je však z objektivního hlediska obtížně pochopitelný, jelikož rozšíření vojenské přítomnosti USA či NATO na Grónsku by bylo možné i bez jeho vlastnictví. Spojené království, Norsko a šest členských zemí EU – Německo, Francie, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko a Finsko – to podtrhly vysláním vojenského personálu na Grónsko.

Americký prezident na to reagoval hrozbou zvýšení cel na dovoz zboží z těchto zemí o dalších 10 %, pokud nebudou souhlasit s odkupem Grónska. Od 1. června mají být cla navýšena až na 25 %, pokud do té doby nedojde k dohodě.

Co to znamená?

V zásadě existují dva scénáře. Výchozím bodem je, že americká vláda používá prostředky nátlaku. Oba scénáře se liší tím, jak na tuto situaci zareaguje Evropská unie.

Jaký dopad bude mít spor o Grónsko?

Státy EU mohou v důsledku rozdílných názorů zvolit také pragmatičtější přístup a pokusit se USA uklidnit, což by v konfliktu o Grónsko pravděpodobně hrálo do karet Spojeným státům. Pokud by se spor dále vyostřil a hrozila obchodní válka mezi USA a EU, mělo by to negativní dopad na finanční trhy.

Bez ohledu na další vývoj jsou již nyní patrné některé důsledky geopolitického směřování americké vlády:

• transatlantická aliance a vztahy mezi EU a USA oslabují,
• trpí také obranná aliance NATO, protože USA vyvíjejí tlak na Dánsko, aby se vzdalo Grónska – přestože obě země jsou členy NATO,
• mezinárodní řád založený na pravidlech západního typu se viditelně narušuje; světové mocnosti (USA, Rusko) stále méně respektují územní integritu,
• motivace všech zemí investovat do obrany nadále roste,
• jednota EU je oslabována i tím, že cla se netýkají všech členských států EU.

Závěr

V posledních letech byl dopad negativního geopolitického vývoje na finanční trhy často přeceňován. I tentokrát tomu může být podobně. Přesto platí následující:

• Obchodní válka mezi USA a EU by byla jednoznačně negativní pro obě ekonomiky
• Postup USA oslabuje atraktivitu amerických aktiv – s negativním dopadem na americký dolar.
• Alternativní a relativně bezpečná útočiště, jako je zlato, posilují.
• Rizikovost Evropy jako regionu by se mohla zvýšit, pokud by spor dále eskaloval.

Rodící se nový světový řád, který lze popsat jako „rozdělení světa do sfér vlivu“, přináší především jedno: vyšší náklady a větší nejistotu.

Přesto je – stejně jako v loňském roce – v nejpravděpodobnějším scénáři nepravděpodobné, že by geopolitika hrála pro trhy dominantní roli. Globální hospodářský růst se pohybuje blízko trendu, zisky firem výrazně rostou a likvidita zůstává vysoká. To podporuje akciové trhy a udržuje kreditní rizikové prémie na nízkých úrovních.