Weekly Winzer: Eskaluje se situace mezi Íránem a USA?

Gerhard Winzer - hlavní ekonom Erste AM

V posledních týdnech se v okolí Íránu nahromadila nezvykle silná vojenská přítomnost USA. V regionu jsou nyní rozmístěny dvě americké letadlové lodě, podporované americkými plavidly, tankovacími letouny a další technikou. Média rovněž informují o přesunu těžkých transportních letadel, průzkumných platforem a tankerů na americké základny v regionu.

Americký prezident Donald Trump navíc nedávno zostřil rétoriku: pokud do 15 dnů nedojde k dohodě o íránském jaderném programu, „stanou se špatné věci“.

Nová fáze krize

Napětí mezi USA a Íránem tak vstoupilo do nové, potenciálně nebezpečnější fáze. Zároveň se však mnozí experti shodují: ani Washington, ani Teherán nemají zájem o otevřenou válku. Přesto se riziko eskalace zvýšilo. Finanční trhy v současnosti oceňují vysokou pravděpodobnost vyjednaného řešení mezi oběma stranami konfliktu.

Zvýšenou nejistotu je nicméně patrné především na růstu ceny ropy – z přibližně 60 USD za barel ropy Brent na začátku roku na zhruba 71,3 USD (k 23. 2. 2026). V geopolitických krizích je ropa často vnímána jako včasný varovný signál rostoucí nejistoty.

Tři faktory, které pohánějí situaci na Blízkém východě

Křehkou situaci na Blízkém východě určují tři klíčové faktory:

• Nepokoje v Íránu
  Írán se již delší dobu nachází v hluboké ekonomické krizi. Vysoká inflace, nezaměstnanost a pokles kupní síly vedly od prosince 2025 k celostátním masovým protestům. Ty byly režimem násilně potlačeny. Podle zpráv magazínu Time, který cituje místní zdravotnické úřady, přišlo při zásazích o život až 30 000 lidí. Tyto nepokoje režim výrazně oslabily a zvýšily tlak na politické vedení.
• Rostoucí tlak ze strany USA
  Loňské útoky USA a Izraele již oslabily íránskou odstrašující schopnost a jeho síť regionálních spojenců. Současné masivní posílení vojenské a námořní přítomnosti tento vývoj dále prohlubuje. Cílem USA je chránit vlastní zájmy a spojence v regionu – včetně vojenských základen, ropných zařízení a strategicky důležitého Hormuzského průlivu. Zároveň má vojenská hrozba přimět Írán k jednání. Írán však nadále odmítá klíčové požadavky USA, jako jsou omezení raketového programu, obohacování uranu a regionálních aktivit.
• Jaderná nejistota
  Pro výrobu jaderné zbraně je zapotřebí obohacení uranu přibližně na 90 %. Írán již v předchozím roce zvýšil úroveň obohacení na 60 %. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) ztratila nad těmito zásobami do značné míry kontrolu. IAEA loni označila spolupráci s Teheránem při kontrole jaderného programu za „neuspokojivou“. Riziko, že Írán využije obohacený uran k výrobě jaderné zbraně, vzrostlo. Odborníci hovoří o tzv. riziku proliferace. Zároveň zaznívají varování, že chaos v Íránu by mohl vést ke ztrátě nebo odcizení jaderného materiálu.

Jaké scénáře přicházejí v úvahu?

Teoreticky se nabízejí tři možné scénáře:

• Vyjednané řešení. Jednání v Ománu povedou k řešení přijatelnému pro obě strany. Odstrašující strategie USA byla dostatečně věrohodná.
• Omezené vojenské údery. Protože Írán odmítá učinit klíčové ústupky, USA zahájí cílené, krátkodobé útoky. Ty by znamenaly mírnou a dočasnou eskalaci. Riziko by v tomto případě spočívalo v reakci Íránu (např. možné „uzavření“ Hormuzského průlivu).
• Větší eskalace. V případě širšího konfliktu by USA pravděpodobně odpověděly rozsáhlými protiútoky.

Ve všech třech scénářích zároveň existuje střednědobé riziko jaderné krize. V případě ztráty uranového materiálu by mohlo někdy a někde dojít k jadernému incidentu.

Co tyto scénáře znamenají pro akciové trhy?

Z pohledu finančních trhů tato situace implikuje tři možné vývoje. Přenosové kanály jsou především míra nejistoty, cena ropy a cena zkapalněného zemního plynu (LNG).

V případě vyjednaného řešení by se cena ropy pravděpodobně stabilizovala na nižší úrovni. To by mírně snížilo inflaci (pozitivní pro dluhopisy). Následné mírné zvýšení kupní síly by podpořilo hospodářský růst (pozitivní pro akcie). Pokles nejistoty by byl rovněž příznivý pro tržní sentiment.

Přibližně čtvrtina globální námořní přepravy ropy prochází Hormuzským průlivem. Samotné riziko jeho neprůchodnosti by vedlo k dalšímu růstu ceny ropy. Inflace i nejistota na trzích by dočasně vzrostly (negativní pro dluhopisy i akcie). Zhruba pětina globální přepravy LNG rovněž prochází tímto průlivem. V případě obav z omezení dopravy by byly pravděpodobně zasaženy ceny plynu v Asii i Evropě.

Bezpečná útočiště by mohla získat na atraktivitě, dluhopisy států Perského zálivu by naopak ztratily

Skutečná eskalace by zvýšila atraktivitu tzv. bezpečných přístavů. Patří mezi ně: eurový peněžní trh, americký dolar, švýcarský frank a zlato. Státní dluhopisy vyspělých ekonomik (americké a německé státní dluhopisy) by v tomto prostředí pravděpodobně nebyly bezpečným přístavem, protože by alespoň dočasně vzrostla inflace. Riziková aktiva, jako jsou akcie, by zároveň ztratila na atraktivitě.

Pod tlak by se mohly dostat zejména státní dluhopisy zemí Perského zálivu, protože zvýšené riziko země by se promítlo do vyšších rizikových prémií. Pohled do nedávné minulosti však spíše naznačuje, že geopolitické události často nemívají na finanční trhy dlouhodobý dopad. Je tedy možné, že i případná eskalace s protiakcí Íránu by trhy ovlivnila pouze po omezenou dobu.

Hrozí návrat inflace?

Riziko dlouhodobějších dopadů však zůstává – zejména v případě rozsáhlé vojenské eskalace. Přenosové kanály by byly podobné jako ve výše uvedeném scénáři, jen výraznější. Prudký růst cen ropy a plynu spolu s výrazným nárůstem nejistoty by mohl vyvolat stagflační šok.

V pozadí číhá riziko trvalejšího růstu inflace a inflačních očekávání. Inflace totiž od roku 2021 vykazuje rostoucí tendenci. Další – byť zpočátku pouze dočasné – zrychlení inflace by mohlo poškodit důvěryhodnost centrálních bank v boji proti inflaci. I v tomto případě by byly vyhledávány bezpečné přístavy, jako je peněžní trh či zlato.

Závěr

Ve své knize „O válce“ popisuje generál a vojenský teoretik Carl von Clausewitz základní charakteristiky každé války. Jedním z klíčových pilířů je podle něj náhoda, která hraje zásadní roli. Ve válce je jen málo věcí jasných: prostředí je charakterizováno neúplnými informacemi, chybnými úsudky, klamáním a protichůdnými zprávami o situaci.

To zní povědomě. Právě tato nejistota vysvětluje, proč v poslední době vzrostla averze k riziku: akcie jsou pod tlakem a americký dolar posiluje. Pro soukromé investory tak zůstává vyvážený a široce diverzifikovaný přístup důležitější než kdy dříve.